Krokouši v Praze - jaké to je

Mám dovču  a pár dní jsme se rozhodli se synkem strávit v Praze, jako turisti, jen s ubytováním zdarma,. tedy skoro, v ceně nájmu, jsme místní. Koukám kam bysme a co bysme a do oka mi padla Krokodýlí Zoo. Kupuji lístek přes Slevomat a jdeme.

Co s sebou
Pití - není možnost si tam nic koupit a je tam opravdu vlhko, asi to tak maj krokodýli rádi
Jídlo - pokud nemáte plný pupky, ani jídlo tam neprodávají
Možná vějíř :)
Jo a záchod tam je.

Kdy tam jít?
No obecně kdy máte čas a chuť, ale pokud jdete na krmení krokodýlů (čt 18, so a ne 10:30  a 14), jako my jsme šli, tak myslím, že stačí jít tak 20, max 30 minut předem. Na stránkách v poutači se sic píše desítky krokodýlů, ale je jich tam něco přes dvacet, navíc se většina z nich nehýbe, takže zejména jdete-li s dětmi, po dvaceti minutách se nudí a běhají dokola, tedy některé, a vy jen pak doufáte, že nenarazí do skla a když už, tak že krmení krokodýlů nezačne neplánovaně dřív.
Je tam ještě stoleček s omalovánkami, ale asi jen čtyři židličky, ale pravda, i to je zábava na deset minut a to se vyplatí.

Vstup
Dospělí 140 Kč, děti do tří let zdarma, děti 4-15 let 90 Kč, rodinná 2+2 za 390 Kč. Nás to se slevou vyšlo na 190 Kč: jedna velká, jeden skoro pětiletej. Všimla jsem si, že nějaká paní tam mávala dětskými lístky zdarma a slečny u vchodují říkaly, že jeden jde uplatnit vždy k jednomu dospělému. O chlup lepší kauf, než moje sleva, ale kde je vzala, nevím.

No  a jaké to je?
Jak jsem zmínila, většina krokodýlů sedí a ani se nehne, Ostatně jsou to, jak jsme se dověděli, tzv. lovci ze zálohy, tzn. že kořist neuhoní k smrti, ale prostě číhají a když je blízko, tak na ni vybafnou, vyskočí - i do výšky, vyjedou z vody a je hotovo. Když teda dobře secvaknou čelist, která je schopna vyvinout tlak 7 tun na centimetr čtvereční.

Malé děti mohou stoupat na stoličky, které jsou přistaveny k teráriím a koukat  si s krokodýly z očí do očí. Krokodýli dělali tak trochu psí oči.. vypadali smutně mi přišlo, no, ale i nebezpečně. Nechtěla bych hrbolatého kamaráda potkat bez toho skla... Sem tam nějaký skočil do bazénku, který měl odhadem tak metr na metr, takže se divím, že jsme neviděli i krokodýlí slzy..

Před samotným krmením byla prezentace s přednáškou, asi 15minutová, kde jsme se dověděli, co krokodýli rádi obědvají, jak oběd uloví atp.  A pak hurá ke krokoušům! Bylo nás tam celkem dost, rozdělili jsme se na dvě skupiny a každá šla s vůdcem se stehýnky v krabičce jinam. Synovi stačilo vidět jednu sváču: krokodýl měl rozšířené zorničky, po mase chňapal, jako by týden nejedl a já si říkala: oje, to zas budu noční můry!

Syn spal se mnou, chvíli chtěl držet za ruku, pak se zas lekl, že ho za tu ruku drží krokodýl, nebo že polštář je krokodýl...ale dobrý, ustáli jsme to společně, ještě teď spinká a pěkně. Aby ne, když je půl sedmé.
Chtěla jsem mu ukázat, jak to v přírodě chodí. To viděl. Teda v přírodě.. u zvířat, jak to chodí, i v terariu. Nakonec jsme si řekli, že je fajn, že v České republice krokouše nemáme a snad dnešní noční strachy byly poslední.

PS: Pokud pujdete na krmení a chcete zaperlit, větší stisk než krokodýl má...... želva kajmanka!