úterý 20. října 2020

Kolik, tak kolik!

 Těmito slovy končil jeden blog mojí kamarádky Adély. Kolik? 38 let a 7 měsíců. A několik dnů. Právě na ty se ptala, když už nemohla počítat roky a měsíce. Jeden tuší, druhej neví. A u dalšího se to dá předpokládat, protože už není nejmladší.

Jasně, Medě Mládkový je 100, nebo už 101? A není jediná, ale vzato čistě matematicky, čím vyšší věk.. tím vyšší "šance". Jsem na to hrozná a nemůžu si pomoct. Chodím uklízet k 90letejm sousedům a minimálně jednou během těch dvou hodin mi proletí hlavou: Nevidíme se dnes naposled? Kdoví. Oni se také střídají v nemocnici, poslední dobou. Nejdřív tam byla Barbel, pak Reinhardt, teď je zas Barbel. Reinhardtovi se chodí čím dál tím hůř, neumí si zapnout pračku, dnes jsem mu ohřívala oběd.

Minule tam byly dvě paní, to už tam byl sám, nějaká sociální služba. Říkal pak, že možná taky pujde zas do nemocnice. Ale nešel a když jsem se ptala na Barbaru, jak jí je, nevěděl, a nevěděl ani, ve které nemocnici je. No tak to jako pardon, wtf! On teda blbě slyší, ale Barbel rozumí dobře. Já na něj dělám posunky a mluvím nahlas, dnes jsem mu i na lísteček napsala "olej", když nevěděl, co chci. Nemá, smažej na margarínu. No, to zas asi byla nějaká reklamí masáže někdy, žejo. Dal mi krabičku, kde bylo asi tak nevim, gram margarinu? Na vyškrábání. Jako fakt jsem se snažila, bylo toho tak na špičku nože a ještě to pak po mně doškrabal. To se pozná nějaká úcta k potravinám, k věcem, zažitý nedostatek. Jasně, proč by to vyhazoval, když v tom ještě něco je. Byť je to sotva vidět. Při dneším nadbytku, a to mluvím i o nadbytku typu "máme co jíst, můžeme si kupovat i zeleninu a ovoce", se to jen tak nevidí. 

Zato já vidím. V babičkách a dědech vidím holky a kluky. Že i já jsem pořád malá holka, vevnitř, jen mám děti, to jsem už psala. A proč by to mělo bejt jinačí, až budu mít vňoučata? Esi se jich teda dožiju.

 Protože kolik, to nikdo neví. Možná tam příště nebudou oni, možná já.

neděle 23. února 2020

Po sto letech v kině...německym aneb splnil ten film moderni pozadavky?

Osmiletému synovi jsem dloooouho slibovala, že pujdeme do kina, tak lehce po vysvedceni, venku hnusně, konečně jsme šli. Na výběr bylo asi ze 4 filmů, jedno bylo ledový království dva, jedno o partě holek, pak nějaký trpaslíci nebo kýho výra a poslední modrej ježek Sonic a Jim Carrey k tomu.

Takže ježek. Je to podle nějaký hry nebo jako se to prolíná, já znám jen Farmville na Facebooku a Tetris, žejo, mladej by u toho nejradši seděl den i noc, takže to byla jasná volba.

Hele sedadla se dali trochu sklopit, před něma řada pro nohy jak blázen, takže čurat moh člověk jít aniž by zvedl celou půlku řady, když sedí uprostřed. No ale drinčíček s popkroníčkem jsme si nekoupili, přeci jen za 7 euro si radši koupím třeba 4 popkorny a 4 koly v krámě. Já vím, zážitek.. ale nedělám ve VW. Nedělám nikde.

No, hlavni hrdina filmu: fešný policista, a ano, bílý hetero muž, ajajaj, ale pozor - chodí s černoškou. Na konci filmu odhalili, že jsou i svoji. Takže dobry, nemusí se to předělávat jako, chm, co jen to bylo? No prostě serial o chlapech,kde bylo malo žen nebo naopak, už nevím.

Hele, poslední, co bych chtěla, je bejt nějak nespravedlivá nebo zaujatá nebo vímjáco, ale porad nechapu, proč by třeba ve Chcete mně měl bejt krokodyl, když je to o psech, ale tak okej, třeba i krokodýl hledá páníčka...

No tak jednomu stereotypu jsme se vyhnuli, ale pozor pozor! Hlavní zloun mi nejdřív připomínal Freddieho Mercuryho, taky tam v tom filmu hrála  tadle písnička, ale...

ale čím víc jsem se na něj koukala, hele byl to Áda jak vyšitej! Ty grimasy, knír, vlna a ještě no prostě holt mluvil v německým kině německy, no... to byla konečná :))

Pěkně jim amíci naložili, no trochu mi bylo těch Mutti a Vati líto, už tak jsou z toho dost v prdeli, viď, miliony jsou miliony... a teď toto. Ještě mu jeho poskok, a pozor, ten byl takovej jako arabskej typek, to taky nebylo uplně za jedna, mu nabizel mliko od rakouskejch koz, protoze... a nevim, to jsem nerozumela, ale jestli pak tam nebylo neco, ze jako vime odkud vítr vane...
No kdo ví, já ne. Ale poslal ho s tím do řiti.

Když už mi to přišla nuda, polda se kamosi s jezkem, haha, přišlo překvapko, kdy jsem se nahlas zasmala. Motorkari je chteli zmlatit, pac si mysleli, že to jsou....hisptři :)))

Pravda je, že jsem takova skryta hispteří prabába, možná proto jsem proti nim vysazená, že unifikovali protiproud, kterej je teď mainstreamem...acho jo, vemena.

Ale jinak dobry, spad to většinou mělo, happyend taky, jen Áda byl na konci plešatej, ale obrazovka velká, nikdo po mně dvě hodiny nic nechtěl, takže spoko.
Amen.